Význam hlasové intonace při výchově psa
Pes s námi žije jako domestikovaný druh již téměř od nepaměti a provází nás mnohdy i po celý život.. Na jeho přítomnost jsme si už zvykli jako na ranní kávu. Ale naučili už jsme se psem správně komunikovat a vydávat jemu srozumitelné a jasné povely a pokyny? Nepolidšťujeme svého psa příliš? A teď ruku na srdce, určitě to každý z nás občas udělá. A co na to pes? Většinou má v hlavě zmatek. Jak tedy se psem správně komunikovat? Jak mu dát jasně na srozuměnou, co po něm požadujeme?
Jednoduše. Nejdříve je potřeba si uvědomit, že pes nerozumí významu všech našich slov, a i když to tak někdy vypadá, je to přece jenom pořád pes. Samozřejmě je schopen se naučit určitým cvikům a ty pak přesně na daný povel vykonávat. Především se ale orientuje podle hlasové intonace a vzhledem k tomu, že je velmi citlivý a vnímavý, je taktéž schopen se podle toho vcítit do naší nálady a pocitů.
Zkusme se nyní naučit využít různou hlasovou intonaci při výchově, výcviku, ale i v běžném každodenním společném životě. Pes je schopen naprosto přesně rozlišit zejména tři základní druhy hlasové intonace. Jsou to pochvala, příkaz (povel) a zákaz.
Pochvala je z hlediska výchovy velmi důležitá a bývá také většinou spojena s nějakou odměnou (pamlsek nebo hračka). Má psa utvrdit v jeho správné a žádoucí činnosti a také ho pozitivně motivovat v dalším učení a výcviku. Chválit, zejména malé štěně a mladého psa, za správně vykonanou věc musíme pořádně, až přehnaně (např. To je hodný! To je dobře!). Z našeho hlasu musí vyzařovat obrovské nadšení a radost.
Příkaz (povel) musí být rázný, stručný a vyslovený naprosto nesmlouvavě (např. Sedni!). Ihned po jeho splnění následuje jako kladný podnět pochvala.
Zákaz musí být vysloven rozzlobeně nebo hřmotně až dunivě s výrazem naprosté nevole a nesouhlasu ve vašem hlase. Už samotná intonace hlasu musí být psovi nepříjemná a jako výsledek bylo mělo být okamžité přerušení nežádoucí činnosti (např. Fuj!)
Mnoho lidí toto bohužel podceňuje. Pokud totiž budete se psem jednat monotónně ve všech situacích a nebude možné rozlišit, zda právě “usínáte a mluvíte ze spaní” nebo psovi něco zakazujete, nemůžete se divit, že psa nezaujmete a bude vás brzy ignorovat a stejně si dělat vše po svém. Rovněž se nestyďte, byť třeba na veřejnosti, svého psa pořádně pochválit. Správná pochvala je vždy odměnou pro našeho čtvernožce (protože především on z ní musí mít radost) a malé “divadýlko” pro kolemjdoucí (ale těch si nevšímejte).
Že na správné intonaci velmi záleží si můžete vyzkoušet i sami doma se svým psem a hned uvidíte, jak bude reagovat. Zkuste na něj hrozivým hlasem zařvat: “Ty jsi ale hodný !” On z toho určitě nebude mít radost, protože vnímá především intonaci vašeho hlasu. Stejně tak, pokud na něj mazlivým a radostným hlasem zavoláte “Ty ošklivý, zlobivý prevíte, pojď ke mně!”, určitě se k vám přižene s vrtícím ocasem a ještě navíc dostanete mokrou pusu.
Co tedy říci závěrem? Váš hlasový rozsah i melodie jsou velmi variabilní a pestré. Tak toho pořádně využívejte a usnadněte si tím komunikaci s vaším psím kamarádem. Správná intonace dokáže divy!
zdroj: www.hafbezobav.cz